Komentáře

1 Slečna Perfektní Slečna Perfektní | Web | 21. června 2010 v 19:32 | Reagovat

Možná něco zbylo. Jen musíš hledět tím správným směrem, zahledět se do dáli, do hloubky srdcí a duší a možná najdeš malé kousíčky, které zbyly. Z nich pak poslepuješ všechno zase zpátky.

A nebo jsou tohle jen kecy..

2 Mish-ka Mish-ka | Web | 22. června 2010 v 11:06 | Reagovat

ne všichni snesou ten pocit, že celý život se skládá jen z velmi malého množství opravdu důležitých a podstatných okamžiků a jak i ty trvají tak krátce, že většinu lidí ani nenapadne je v ten okamžik považovat za nějaký mezník v jejich životě...

ale jak řekla Slečna Perfektní - což se mi moc líbí - a nebo jsou tohle jen kecy...

3 alfalfa alfalfa | Web | 6. července 2010 v 9:23 | Reagovat

Ja len dúfam, že keď nič, tak aspoň tie spomienky zostanú, aj keď vyblednuté a zaprášené, ale stále Naše!!!

4 Kjaernes Kjaernes | Web | 8. července 2010 v 15:08 | Reagovat

Bude to chtít hodně bojovat, nemusí to být lehké, ale věřím, že to zvládneš. Vzpomínky jsou věčné, zůstanou...

5 nissa-awful nissa-awful | Web | 13. července 2010 v 16:26 | Reagovat

ahoj to som ja porcelain, konečne som sa vrátila a rada vidim tvoje články a že ešte žiješ ;)))

6 nissa-awful nissa-awful | Web | 17. července 2010 v 13:16 | Reagovat

hačik je v tom, že nikto z nas nevie kto vlastne sme... ozajj sme ešte prmlady na to aby sme pochopli všetky myšlienky, zmeny a aby sme dostali do stavu "ja som osobnost... volam sa tak a tak..." je to proste tažke pokial človek nevie čo si ma o sebe myslet, pokial sa nema rád a pokiaľ nevie kto vlastne je a či vobec je živa 100 percentná bytosť

7 Borůvková slečna Borůvková slečna | Web | 23. července 2010 v 11:47 | Reagovat

Taky mi připadne, že to čas všechno někam odvál.. třeba je ještě naděje, ale jak dlouho mám čekat na štěstí. Čekám 16 let a vždycky se to všechno akorát posere. Divný to svět, divný život, je to těžké, musím bojovat. Vzpomínky zůstanou, navždy. Kdysi jsme se měla krásně a dalo by se možná chvílema mluvit o štěstí, ale je to pryč a já se v sobě nevyznám, nemůžu se najít..

8 Christie* Christie* | Web | 1. srpna 2010 v 22:53 | Reagovat

na to kdo jsi ze nikdy nemusí vzpomínat, vždycky to budeš vědět i když si to tvá hlava nebude uvědomovat. vždycky to prostě BUDEME MY. smutní, veselí, náladový, s pocitem změny která skončí vždy stejně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.