....when will those clouds all disappear?

23. dubna 2010 v 23:05 | Charlotta |  Labyrint duše
Kdy to bylo špatný? Musím se pousmát, kdy si vzpomenu
…Seděli jsme v tý naší oblíbený putice, se slzami v očích. Poslouchaly tóny skladeb, co se spolu s kouřem táhly u stropu a nikdo z nás nepoznal, že to jsou Stouni. Vykouřili jsme pár cigaret, oblíkli se a šli. "Angie….when will those clouds all disappear?"…Kdy?

A všechno to bylo strašně těžký. Každá tahle těžká chvíle, byla těžká úplně jinak. Ale všechny bolely skoro stejně, jedna víc, jedna míň. Když ztratíte důvěru těch, které milujete, pro někoho komu se věřit nedá.
Vystřízlivění a prázdný nic s tichem nad ránem. A to co má člověka naplnit, z něj udělá ještě větší chodící mrtvolu.

Pohled na holky v těžkých botách, upnutých kalhotech a tílkách...s ubrečeným obličejem, rozmazanou řasenkou a klepající se rukou, svírající poslední cigaretu. S křečovitým vdechováním kouřem, a zavíráním víček. Byli jsme to my. A vedle nás nedopitá láhev Danielse.


"Víš, v pondělí přišel a byl uplně mimo!"..

"Včera chytli Štálise, když jel přes Německo. Našli u něj nějakej pudr. Asi půjde k soudu. Takže teď nebudeme hrát."

"Přísahám, že to bylo po dlouhý době. Musel jsem s tím pomoc Štálovi, ne?!"..
"Včera volal Kejšovi, že TO potřebuje!"

" Víš, chtěl jsem jenom něco na probuzení!"..

"..Vždycky si říkám, že to bude jízda, a když se sjedu, říkám si, co jsem to udělal."..

"Miluju Tě!"..



....A tak típla to poslední cígo. Dopila.A zvedla se ze studený země.

...Natáhne ruku, a já mu z toho pomůžu. Ale feťáka...feťáka milovat nebudu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 alfalfa alfalfa | Web | 24. dubna 2010 v 9:06 | Reagovat

Pomôže ti, keď ti poviem, že zasa všetko bude v poriadku? Ale musí, pretože nič iné sa povedať nedá a ja dúfam, že sa za chvílu budeš mať omnoho lepšie. Drž sa :)

2 tue tue | Web | 25. dubna 2010 v 20:16 | Reagovat

Jednou napiš knihu. Takovou tu velikou a zaprášenou, kterou si potom budou půjčovat lidi a vidět tvůj odraz a říkat si, co je to za zvláštní lidské osudy.
Nebo si kup sporťák a objeď celý svět.

3 Téé Téé | Web | 26. dubna 2010 v 20:26 | Reagovat

Vztah s takovými lidmy je strašně těžký..znám to....až moc dobře....ztratila jsem víru v to, že jim můžu pomoci...

4 Any Any | Web | 29. dubna 2010 v 21:49 | Reagovat

Prožívám teď něco podobného... A onen feťák mě k sobě do tohohle světa trošku vtáhnul... Je to kolotoč... pořád hádky, tráva, dojezdy, rozjezdy, nové záačátky a stále stejné konce. přeju Ti hodně štěstí a oevnou vůli, máš hezký blog a opravdický články ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama