Únor 2010

...O(d)padek...

27. února 2010 v 22:26 | Charlotta |  Labyrint duše
*By me...a dej mi vědět až to zjistíš..*

O holce co chtěla víc, než mohla mít. Chtěla pochopení...

Řekni mi, že se moje tělo nerozletí na atomy.
Ukaž mi, že umíš vrátit čas než bylo všechno předtím.
Protože kamarádi vůbec nebyli kamarádi.
Že nejsem tak špatná, jak si "ti druzí" začínají povídat.
Zašeptej, že to všechno se vrátí. Ve střepech okamžiků.
-než začala plakat slzy, z nichž zůstavalo na tvářích "říkají Ti mrcho"..

Jen si jdu za tím co chci, co cítím, čím chci být plná.
Možná nevím co chci, jen si jsem jistá tím co nechci.

Odejdu v kouřovém oparu,
s ospalkami přátelství..
z jednoho prostého rozmaru,
neumím žít bez štěstí.

Přestala jsem věřit snům,
naučila se je žít,
vlít krásu všedním dnům,
a dýchání ruku v ruce si užít......


Asi je všechno špatně. Ale já jsem v tuhle chvíli, tenhle okamžik a vteřinu šťastná.

Jsem chuchvalec vlastních vjemů..
Jen se směju nevím čemu.

Mohu. Jsem.

7. února 2010 v 12:47 | Charlotta |  Labyrint duše
*Protože mě baví fotit, i když jsem do teď
nepřišla na to, jak se to skutečně dělá..by me*

Svévolná, svéhlavá, netečná!...
A tak sklopila hlavu a uznala svoje chyby. Vykopala díru, na válečnou sekeru, s kterou si házeli s rodiči.
A rozhodla se vzdát té nejhorší drogy, kterou zná. Ne úplně, ale do jisté míry.
Chytla se za ruku s tím dreadařem, co je samý průšvih a namlouvala si, že tak bude šťastná.
Provdaná za pochyby..
Asi ne. Víš, já nevím. To je to moje, vevnitř, co mě zabíjí. Sežere to mě a pak i Tebe. Dám tomu ještě šanci, a budu doufat.
Posetá svárlivými památníky
slávy..
Kytaristi, zpěváci, bicmani, malíři....
První elektrické šílenství...
Vzplaň a odpusť...
-triumf lásky.
Oděná ve slunci..
Když mi bylo nejkrásněji, smála jsem se.
Když mi bylo nejhůř, smála jsem se.
Tam! A niky s tím nepřestanu. A oni to vědí.
neklidná v toužení..
Změnil se svět. Odešli lidé. Plakala jsem. Odcházela ve stínech.
Milovala přízraky. Ale ŽILA jsem.
umírá v horečce..
Zkouřená, s prasklou bránicí.
Opilá na otravu žalem.
Ale nikdy neodejdu skutečně.


.......A o prázdninách s kamarády na chatě. Volím sladkou amnésii..