Poháněna anonymitou flákače...

8. ledna 2010 v 22:40 | Charlotta |  Labyrint duše
*Fotka ještě ze Silvestra...Mám jí ráda..
Procenta ztrát,
procenta smutku,
procenta štěstí.


A pak se jenom modlit, aby vzniklo kladné číslo.
Já neumím být taková, jakou mě chtějí. Nechápu to, čemu říkají život. Co pro ně znamená slovo rodina. Jen chci, aby to bylo jako dřív. Abych si nemusela zacpávat uši, před slovy jejich zklamání ve mně, abych nemusel zadržovat slzy, když mi vyčítají to, jaká jsem. Ale přes to všechno, já se nezměním.

Nechci hledat odpovědi, na otázky, jestli se s nima vyspím nebo ne. Pozastavit to v tom úseku, kdy se můžou přetrehnout a říct mi co nejhezčí věci a pak si to přetáčet dokola, a dál to nepustit. Znovu být zklamaná. Nenávidět je a přitom milovat.

Pod hromadu anonymních těl,
rozložím poslední zbytky myšlenek,
když masáž srdeční dělat jsi směl,
a nedýchali jsme bez skleněnek.



A budou další, co jim budu jen obližovat. Ale já nechci...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Edie Edie | Web | 10. ledna 2010 v 15:45 | Reagovat

Proč se vždycky najde někdo, kdo nemůže přijmout jakej seš ve skutečnosti? Proč se do toho každej musí srát..?

2 suck bitch! suck bitch! | Web | 11. ledna 2010 v 18:34 | Reagovat

jo,ta fotka je hezká :)

3 Slečna P. Slečna P. | Web | 11. ledna 2010 v 19:32 | Reagovat

Ubližovat a přitom nechtít..
Všechny je odkopnout a pak brečet, že to tak nemělo skončit.

"Jsem svi_ě".

A tenhle článek. Nechápu ho.

Ale jsi asi "svi_ě" jako já. Ta špatná. Ta zlá a ta mrcha!

NO A?! Můžou si za to sami! ..

4 tue tue | Web | 11. ledna 2010 v 20:59 | Reagovat

Hmm.
Je to... je to těžké ti poradit. Rodina by měla být ta opora, že? A měla by tě přijmout takovou, jaká jsi. Hm. A oni se o tebe bojí, asi. Bojí se, že se jim někam ztratíš v drogovém závanu.
Třeba se to vyřeší.

5 Kjaernes Kjaernes | Web | 11. ledna 2010 v 21:58 | Reagovat

Nejvíc tohle, cítím s tebou, chápu tě, a doufám, že brzy se ty vztahy vylepší a rodina tě začne podporovat a ne v tobě vidět zklamání.

6 M. M. | Web | 14. ledna 2010 v 8:47 | Reagovat

Ano, neměň se.. Je správné být sám sebou. proč si na něco hrát? K čemu to je? K ničemu.. Ta básnička je krásná.

7 Rosalie Rosalie | Web | 14. ledna 2010 v 15:54 | Reagovat

kolikrát se snažíme pustit si ty hezke okamžiky znovu? kolikrát se zalekneme, když si nemůžeme vzpomenout?...
zklamání..poslední dobou se to děje nějak často..
proč nás zkrátka nemohou brát takové, jací jsme...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama