Bitch.

27. října 2009 v 14:32 | Charlotta |  Ta obyčejná
Ne. Neumím vrátit čas. A chtěla bych. Změnit celou tu hru na punkovou princeznu. Lolitu. Tu oblíbenou milovnici. Možná by to stejně nic nezměnilo. Zkuste jim vysvětlit, že tohle nejste vy. Byla to jen maska. A já se cítila nezranitelná. Ale ničila jsem samu sebe.
Jeden vykřičník a patříš sem!
Jedna cigareta a zkazí Tě!
Jedno pivo a miluješ to...a to je to nejhorší.

Chtěla bych teď prostě odejít. Otočit se na patě a neohlídnout se. Jenže já se ohlídla. A viděla jsem je všechny a tak jsem se vrátila a zase si sedla na tu židli pod tím pop-artový pseudouměním. A zůstala.

Jsem děvka. Dovolila jsem se zamilovat. A dostala jsem na vybranou. Ale netuším jestli tu mou odpověď nepřikryla jeho opilost. A tak to skončilo. A jsou chvíle kdy se s tím neumím srovnat. Kdy jim nedokážu říct, že se něco děje. Že on (č.2) je opravdu hajzl. A já nebrečla, protože by skončilo něco, co podle mě ani nezačalo (což je právě vedlejší), ale protože jsem byla zklamaná tou druhou částí jeho osoby. Ne. Já jsem ho nemilovala. Ale chtěla jsem ho teď mít ráda jako kamaráda. Tak se budu tvářit, že se nic neděje, a nebudu mu nic vyčítat. Nepotřebuju ho. Teď ne. Protože teď je tu ten třetí. Ten z nich nejlepší. Ale on vlastně není. Někam se vypařil, a já taky. Smutný...


Výkřiky zabité přejetím prstů o struny.
Rozbité srdce vhozené do urny,
sny čekající na popravu,
studené tělo, co umřelo na otravu.

Na otravu všedním světem,
umřelo s posledním letním květem.
Za noční oblohou, kde se luna skrývá,
tam leží, nehýbá se a přeci pořád dýchá.

To ten svět čire anarchistický,
sny, co jsou najednou tak realistický.
Chce umřít po boku umělce,
naučila se milovat lidi bez srdce.

Pohledy uvězněné v zaprášených obrazech.
Pocity co se lesknou v nočních odrazech,
polibky co leží na dně krabičky od rtěnky.
výdechy plující do Tvé milenky.

Tam zůstanu.....


Ať chci nebo ne...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 °BuBbLe° °BuBbLe° | Web | 27. října 2009 v 17:53 | Reagovat

Dokazala jsem uplne pozastavit nad tou basni.. Krasne,krasne a jeste jednou krasne!!.. Uz nechapu jak clovek dokaze skldat verse od srdce, smysluplne mezi radky.. ach.. krasa.. Hlavne se nedej  delej co chces hlůavne ty, co tebe tahne a ne jak te tahne okoli

2 Slečna PÉ Slečna PÉ | Web | 27. října 2009 v 21:13 | Reagovat

Zranila's toho, kdo si to zasloužil nejmíň.. stejně jako já.. proto jsem děvka a kurva.. chci mít stroj času, otočit kličkou a být zpátky o pár měsíců.. říct všechno jinak.. Byly bychom jinde..
Musíme ale přejít přes naše chyby, sklopit hlavu a hcovat se jako slušný slečny.. I když to neumíme..

3 Winnieh Winnieh | Web | 28. října 2009 v 11:32 | Reagovat

I když si někoho zranila, neznaméná to, že jsi děvka. Ty nikdy! Si na to až příliš skvělá.
Stroje času by se měly vyrábět ve velkym. Taky bych si jeden vzala. Ale neexistujou. Tak to přecházim a neohlížim se. Dokážeš se přes to přenést a č.3 se zase objeví. I s tebou za ruku..

4 Befond Befond | Web | 30. října 2009 v 21:01 | Reagovat

Nejsi ... a ta básnička ?Obdiv :)

5 Rosalie Rosalie | Web | 3. listopadu 2009 v 11:07 | Reagovat

lolita..pamatuju jak sem se Ti pokazde smala, a Ty jsi se tvarila tak vazne..
...
nikdy by me nenapadlo ze..proste si tak vazne budes pripadat..nic Ti nezazlivam, nikdy jsem to nedelala a taky nebudu..
...
Uz tam patris Ginger..tam..k nim..uzivej si toho..

6 tue tue | Web | 5. listopadu 2009 v 16:49 | Reagovat

Ta básnička je hezká. Mně se líbí.
Dělej, co chceš. Můžeš všechno. Fakt.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama