Přeplněná...

31. července 2009 v 10:29 | Charlotta |  Ta obyčejná




Nechala jsem to dojít dál, než jsem čekala. Na konečnou. Zástávku Svět.

A došla mi i krev,
brutlání obrazy nemám v hlavě,
ale před očima teď..
..promítají se..a hlasy vykřikují zdatně.

Nečekala jsem, že mě někdo někdy pochopí. Jen jsem po tom bezelstně a tiše toužila. Že prostě někdo vytáhne to druhý Já. Zavře mi oči. Zastaví svět a řekne, že mě chápe, snad že má to druhý já i rád(a). ..
..Možná, že jsem jenom čekala a doufala, že mě pochopí vlastní rodiče. Nikdy jsem nepotřebovala slyšet chválu. Jenom to, že mě chápou. To by stačilo. Ale oni ze mě udělali feťačku a děvku. Snad už mě to ani nemrzí. A oni už si na ty slova možná ani nepamatujou. Afekt, afekt, afekty! Ale nejde zapomenout.

Víš.., včera..dneska. Já chtěla být výřečná. Ale čím víc chci, tím míň to jde. Tolik jsem toho chtěla říct. Zařvat do tmy, do ticha a slyšet tu barevnější ozvěnu. Tu, co se ztrácí v dýmech opia, vůních jasmínu a vlčích máků..na prázdných místech po knížkách. V sentimentalitě vlastních písmen. V kresbách, jež znamenaly víc než celý širý svět.

Svojí minulost jsem zaklapla mezi 101 a 102 stránku se slovy, že nechci znát budoucnost, nechala jsem ji tam ležet. Na louce a v dešti, pod jedním jediným stromem. Tím strašidelným, pamatuješ? A já toho chtěla tolik říct. Věděla jsem, že bys řekl to samý. Ale byla jsem němá. Tak jsem tam jenom seděla a tiskla se k představě, že to neskončí. Že bude ČAS. Pohoupouhá záminka..uklidňovala jsem nás oba. A možná, že záminka..ale skutečná. Skutečnější než cokoli jinýho.
Vlastní hysterii jsem zavřela na dno krabičky od cigaret v mý hlavě. A pak se v tom začala topit. Nakonec vás to prostě pohltí. Polykáte vodu...tu slanou. A tak nějak se ptáte, kdy končí sladkej život a nastoupí ten slanej. Že už to třeba bylo..bude, a nebo se to vůbec nestane. Zůstanem tu, zapatlaný lízátkama a cukrovou vatou. Po tmě..v autě a zaříkáte mlhavý přání. Odpověď vám je tak leda jeho tlučící srdce a nějaký šílený písničky v rádiu. To je to, co si může každá holka přát. To nejkrásnější co může holka zažívat. Snad jo...
...ale pro mě to asi nikdy ta nejkrásnější věc nebude. Protože jí nedovedu cítit tak jak bych měla. Udusím se těma 6 písmenama a zapadnu pod paradox špatnosti. Jako by to někdy bylo jinak.

Strašně moc bych si přála utéct.....

Bezcitná ve sklenici vína,
milenka sebevrahů zpívá.
Opilá, zmáčená od krve,
v odrazu vína hledí na sebe..

Nechce utéct, chce jen dýchat,
pohádky se šťastným koncem slýchat.
Chce vědět, že není jediná,
co pouhým vzdechem zaklíná.

.....a jednou být lepší než ostatní.





/Jestli tady hledáte hlavu a patu, nenajdete ji. Teď se opravdu stydím. Stydím se za každý tenhle řádek. Za smíchání všech různých světů a lidí dohromady. Chápu, že to nedočtete, chápu že to nepochopíte....chápu. Vlastně nic. Prostě to berte s rezevou./
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Muffínek~Glosy.Diamond* Muffínek~Glosy.Diamond* | Web | 31. července 2009 v 10:33 | Reagovat

hezuu blog

2 Andr€jQ@ Andr€jQ@ | Web | 31. července 2009 v 10:34 | Reagovat

zajímavý bloček :O)

3 Rosalie Rosalie | Web | 31. července 2009 v 11:00 | Reagovat

jak tvá slova krásně doplňuje ona hudba..svět se nám začerňuje před očima..vždyť víš...

...

ale ne..neplácáš hlouposti..Ty nikdy..ač se to tak občas jeví..

Ta báseň na konci je nádherná..taková..Tvoje...

4 Crazed Crazed | Web | 31. července 2009 v 22:00 | Reagovat

víš, já už taky na pochopení nečekám a taky mě moc bolí všechny ty afektovaný výlevy a nadávky, ale musíme se s tim prostě nějak smířit, ty lidi už jiný nebudou i když zrovna tenhle fakt mi před několika dny začal zpochybňovat táta, zrovna on, ale mám ho proto teď mnohem radši...
Taky si pořád myslím, že mám času dost a  některý chvíle můžou být věčný, ale není to tak, prostě není a nikdy nebude....
...mimochodem...hezky napsaný...

5 Porcelain Porcelain | Web | 31. července 2009 v 23:06 | Reagovat

ja nemožem z tvojich basničiek :( jooj ...

6 suave_angel suave_angel | Web | 31. července 2009 v 23:10 | Reagovat

Každá má slza padá pro Tebe...

7 Slečna  PÉ Slečna PÉ | Web | 2. srpna 2009 v 10:49 | Reagovat

Víš, nechápu to..ale chovám se stejně jako Ty ..mě taky nikdo nechápe..a pořád čekám na někoho, kdo příjde a udělá mi pořádek v hlavě, v srdci..
Myslím na Tebe..♥

8 Estelle De Toffi Estelle De Toffi | Web | 2. srpna 2009 v 12:41 | Reagovat

Jsi tak trochu jiná (já to myslím jako plus), a tak všichni ti lidé splývající s davem ti asi nikdy nebudou rozumět. Vím, že určitě existuje někdo, kdo pro tebe má pochopení. Jen toho člověka musíš najít. Možná ti ho ale čas přinese sám, tak jako mně.

I když už patřím mezi dospělé (nesnáším to slovo), pořád bych chtěla, aby všechno, co udělám, dopadlo dobře. Pořád bych chtěla vidět růžově, létat v oblacích a nikdy nespadnout. Jenže vím, že to nejde, že to celé je jen dětská iluze, která mi zůstala.

A tvá básnička je krásná jako obvykle. Dokážeš zajímavým způsobem posat své pocity!

9 untitled untitled | Web | 2. srpna 2009 v 14:57 | Reagovat

:(:-*

10 slaterka slaterka | Web | 2. srpna 2009 v 22:06 | Reagovat

Nic netrvá věčně. Ani dobrý, ani špatný věci. A stejně tak jako bych si někdy přála čas zastavit, někdy je ho zase potřeba trochu víc.
Vždycky sem si přála, aby tu byl někdo, kdo by to pochopil. Mě - abych byla přesná, ale časem postačí jen někdo, kdo bude mlčet, poslouchat a kdo nebude soudit.

11 Kjaernes Kjaernes | Web | 3. srpna 2009 v 8:11 | Reagovat

Nepíšeš hlouposti. Asi nemůžu říct, že rozumím všemu, ale rozhodně nepíšeš hlouposti. Ta báseň je nádherná a hudba to skvěle doplňuje... Strašně moc to ve mně vyvolává vzpomínky na poslední víkend, na ten nádhernej a zároveň strašnej víkend. - Nevím, co bude dál... Nejspíš nic a strašně mě to mrzí. :-( Ale nechci tu mluvit o svých trápeních, já jen, že tu melancholii znova ve mně vyvolal tvůj článek, musím se z toho nějak dostat...

12 Levandulová Levandulová | Web | 7. srpna 2009 v 14:27 | Reagovat

mohla bych si to číst pořád. Je to zmatené až tak..že ti rozumím

13 Winnieh Winnieh | Web | 9. srpna 2009 v 19:29 | Reagovat

Ne, nejsi děvka ani fetačka, třebas jen závislá ale ne na něčem takovym. Nevěř jim, si dobrá, ale já to nechápu, jak si psala..Nedokážu říct slova útěchy ani porozumění, protože to neumim. Můžu jen říct, že si úžasná a básnička na konci je nezapomenutelná..

14 zora zora | Web | 11. srpna 2009 v 9:38 | Reagovat

Nevím teda co je hlava a pata, ale tenhle článek je tak krásnej, tak upřímnej a bolestnej - slyším ten hlas v sobě, slyším Tě šeptat a já zrovna nedokážu už delší dobu nic napsat... A ty jsi prostě neuvěřitelná andělská bytost...
Díky. (Pokusím se neutopit a vrátit se...)

15 Levandulová Levandulová | Web | 11. srpna 2009 v 14:16 | Reagovat

ráda sem chodím..moc ráda...:) Přidám si tě do odkazů, jestli nemáš nic proti?

16 Kulička :) Kulička :) | Web | 12. srpna 2009 v 13:26 | Reagovat

Přečetla jsem to jedním dechem. Nádherně píšeš. Dokázala jsem se do toho vžít, možná proto, že to mám podobné nebo nevím.. Jenže taky čekám na to pochopení, ale asi už se nikdy nedočkám.

17 Yone Yone | Web | 13. srpna 2009 v 10:25 | Reagovat

Tvoje slova zasahují hluboko. Je sposta lidí, kteří by to snad dokázali pochopit, ale nejsou ve tvém okolí. Vím, zní to hloupě.... a píše to někdo kdo tě zná jen přez internet, ale jsi úžasně uvažující osoba, co dokáže nádherně psát. Určitě se najde i někdo, kdo ti řekne že tě chápe.... z očí do očí. Na internetu je přece spousta lidí co to říkají.

18 MiRi MiRi | Web | 16. srpna 2009 v 1:58 | Reagovat

Možná to bude znít divně, ale po přečtení tohodle článku.. Postě mi přijde, že jsem úplně stejná, jako ty..

19 Rosalie Rosalie | Web | 19. srpna 2009 v 21:04 | Reagovat

článek prosím...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama