Přelud..

21. listopadu 2008 v 21:39 | Charlotta |  Labyrint duše
Chtěla bych sem dát všechny básničky co jsem napsala.
Další díly té povídky.
Jenže není čas, a možná se bojím.

Pocit, že to všechno je jen přelud.
Vypíšu se, a pak už bude dobře...zapomenu.
Ano tak.
Jenže tak to nebude, už mě nebaví dotyky pocitů o verše. Otisky na papír..podpis.
Tady je ta statečná Kája!
Nechtě jí v klidu. Napíše báseň a bude dobře.
Nemá to komu říct, svěřit se..tak to napíše.
A ty to pak čteš.
A nechápeš...To nikdo.
Píšeš jen, že je to krásné, podtext nehledáš, nechceš.
Ale stejně jsi hodnej..nejlepší kamarád.
Ale nehledáš ve mě víc, než jen tu praštěnou a veselou, optimistickou, tu do nepohody, tu co zažene chmury naším smyslem pro humor, smích, to jsem pro Tebe já.
Říkáš, že nikdy nebudu sama..Říkáte to všichni.
Ale já jsem, copak nevidíte.


Chtěla bych to všechno, schovat pod postel-do zapomnění.
A být taková, jakou mě všichni vidíte.
Chtěla bych se cítit, stejně tak oblíbená a úžasná Kája, kterou vy všichni znáte.
Jsme dvě. Dvojčata, každá jiná. přesto jedna. Asi..
Tak hledej, a nezapomeň se podívat pod kanape...
Tam jí najdeš..s očima dokořán, a možností nahlédnout.

*Prosím promiňte, ty nesmysly co tu píšu...ale musím..nečtěto to, nemusíte!*

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lukas Lukas | Web | 21. listopadu 2008 v 21:49 | Reagovat

pro "Charlotta":

Najít snažím se já tvé tajuplné zraky,

kde pod září stříbřitého ledu

schovává se mrazivý žár citu...

Nevím jestli do tebe budu vidět vůbec kdy

ale nesmím uhnout ze své cesty...

Zatím ahoj...

2 ....neznama osubka ....neznama osubka | Web | 21. listopadu 2008 v 21:53 | Reagovat

Nejsi dve, ale jedna uzasna krasne nadherna osoba.

Asi neudelam nic s tim, ze oni to v Tobe nevidi, nechapu musu byt uplne slepi, ta krasa z Tebe primo cisi, ikdyz jsu smutna, zklamana je to vsechno tak nadherne oslnujici, je to smutek na ktery vzpominam rada, priznam se, protoze z nej vznikly krasne veci... Nadherne...

Vse co pises je tak krasne, proc hledat podtex, neni treba, ze vseho plne strsi, staci pouze poslouchat ten nemy hlas uvnitr srdce, pak se da porozumet...

A porozumeni je jak splynuti se sedmim divem sveta.

3 Confused Confused | Web | 21. listopadu 2008 v 22:22 | Reagovat

Každý má dvě tváře. A ty Tvé jsou krásné. Ostatní musí být slepí, když je nevidí...

4 Winnieh Winnieh | Web | 22. listopadu 2008 v 8:59 | Reagovat

Ale ty vážně nejsi sama!Nikdy nebudeš!

Budeš tu, moje závislost, a budeš psát.Budeš to ty!

Skvělá osůbka se dvěmi tvářemi, které mám tak ráda.

Bud veselá, bud smutná, bud to ty!

Confused má pravdu, ostatní jsou hloupí, když je nevidí!

Žádnou tvoji básničku jsem myslím nečetla, ale podtext hledám vždycky, jen si to nechám pro sebe, většinou mi vyjde naprosto nesmyslná rovnice, kterou nevijádřím, přesto výslede je krásný...Vždycky byl, a vždycky bude!

5 Axienty Axienty | Web | 22. listopadu 2008 v 9:32 | Reagovat

Nebudeš saa nikdy.Budeš vždycky okolo sebe mit nekoho ale musíš mu ukazat i druhou tvař.Druhou tvář kterou znám ja.Tu spisovaleku ktera dokaže par slovy vyjadřit tolik pocitu najednou,tu po ktery strašne rada čtu ty řadky.Musíš to risknout a ukazat i druhou  tvař :-) Budu držet palce :-*

6 E. E. | E-mail | Web | 22. listopadu 2008 v 11:03 | Reagovat

Když se tak budeš cítit, budeš, ale jinak ne .. :*

7 maybe maybe | Web | 22. listopadu 2008 v 15:44 | Reagovat

urcite nejses sama.. vzdycky nekoho mas nablizku, i kdyz ti to tak neprijde..

verim ze vsechno bude brzo fajn a nebudes se citit uz tak sama :*

8 Maja Maja | Web | 22. listopadu 2008 v 19:41 | Reagovat

To sa nedá nečítať. Prečítaš si prvú vetu, kúsok z nej, a musíš pokračovať. Chcela by som mať DAR na písanie ako ty. Sadnúť si, vypísať všetky svoje pocity, tak aby z toho vznikla krásna báseň alebo čokoľvek iné.

9 untitled-cca untitled-cca | Web | 22. listopadu 2008 v 20:36 | Reagovat

s timhle se trápim už hodně dlouho a když si myslim, že mě někdo chápe a opravdu ví jak cítim, tak se znova a zase zmýlim....nevim....proč....ptám se pořád proč?.....možná je to tím, že jsem blíženec a to je prý osoba s 2 tvářema...trápí mě, že se nemůžu svěřit a dát na jevo, že neni všechno v pořádku......protože moje okolí mě vnímá jako optimistu...který bere jenom zábavu a když něco potřebujou nebo maj nějakej průšvih problém, tak mi ho řeknou a myslí si, že znám řešení...nevim asi je hloupé si tady vypovídat svoje háčky.....nevim co ti mám k tomu napsat, když vim jaký to je....ten článek mi je hodně blízký....má smysl, protože tak to cítíš....

10 Megííí :o) Megííí :o) | E-mail | Web | 22. listopadu 2008 v 22:44 | Reagovat

"Ale nehledáš ve mě víc, než jen tu praštěnou a veselou, optimistickou, tu do nepohody, tu co zažene chmury naším smyslem pro humor, smích, to jsem pro Tebe já.

Říkáš, že nikdy nebudu sama..Říkáte to všichni.

Ale já jsem, copak nevidíte.

Jak madam Monroe, oblíbená..přesto sama."

Když jsem četla tohle...je to jako bych psala já...přesne takhle to cítím, cítím to tak už dlouho a jediá ty jsi to dokázala takhle jednoduše popsat.....přesne takhle me videj ostatní,...jen jao kámška, co pomůže, co je s ní sranda, dcyky všechny rozveselí, ale co já??? kdo bdue rozveseelovat mne???

Děkuju, žes to napsala...!!!!!!!!!! :o*

11 Ivka Ivka | Web | 22. listopadu 2008 v 23:57 | Reagovat

čeho se bojíš? :( Ráda bych si to přečetla, hlavně ty básničky a třeba i povídku.. Celkem tě aj chápu.. Každopáně věřím, že se to zpraví..

12 Werča Werča | Web | 23. listopadu 2008 v 10:06 | Reagovat

Každej si občas připadá sám,ale věři mi, že nikdy sama nejsi a nebudeš....buď silná!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama